Ryokan

Konečně jsme dorazili do ryokanu, lehčí asi o polovinu své váhy, protože druhá polovina lpěla ve formě vody na našich košilích. Jestli jsme se někdy divili, proč v Japonsku jsou nápojové automaty doslova na každém rohu, tak teď už chápeme, že sotva se dá přežít dojít od jednoho k druhému, doplnit 10 litrů vody, napojit velblouda, a vyhlídnout si další oázu o 100 metrů dál. Po přibližně 10ti automatech jsme byli na místě!

Dojdeme na recepci, ohlásíme se, a počkáme, až najdou naši rezervaci. Čekáme, čekáme, znovu hláskuji své jméno a zemi původu, projdou několik papírů, japonsky nám řeknou, jeslti můžeme jen chvilinku počkat (což v češtině znamená: Máme něřešitelný problém. Jste pravděpodobně absolutně v háji. Ale usmívejte se!) a o několik minut později nastává heuréka - máme být prý v jiné budově tohoto hotelu. Třikrát nám poděkují za naši trpělivost, poprosí nás, jeslti bychom byli tak hodní, a počkali moment, než nás tam vezmou autem, řidič běží do garáže, recepční se znovu omlouvá, že musíme čekat, auto přijede tak za 45 sekund, omluví se, že jsme museli čekat tak strasně dlouho, poděkuje nám, znovu nám poděkuje, že jsme si sami dali zavazadla do kufru, na místě nám pak poděkuje, omluví se za zdržení a způsobené problémy (byť jsme to zvorali zajisté sami), oba naše težké kufry bez připuštění protestu vezme do rukou a nadsvětelnou rychlostí s nimi zmizí v ryokanu. Ano, jsme v Japonsku J

Co je to ten ryokan? Obecně nízká budova tradičního japonského stylu (což je tu dnes už takřka rarita, vše je stále více evropské), obklopena zahradou a nabízející cestovatelům přespání včetně nadstandardních služeb jako jsou horké lázně (onsen). Náš samozřejmě nebyl takto exkluzivní (ale lehce bychom za takový mohli utratit celý rozpočet za jednu noc), ale stejně byl zážitkem naprosto úžasným. Dřevená budova, posuvné dřevěné dveře. Pantofle pro všechny. Na pokoji máme připravené tatami (spaní na zemi) a následně odhalujeme, co tu i všude následně bude naprostým standardem: Každý den tu máme připravenou novou yukatu (tu znáte pod názvem "kimono"), v které se budeme chodit mýt, spát, a chodit jen i tak, protože je přeci cool a cítíme se jako velcí samurajové J.
Kartáček na zuby s pastou, kdybychom je náhodou zapomněli. To samé s holením. Varná konvice, čaje, sušenky. Všude ultra-čisto, kdyby někde bylo byť jen smítko, nejspíš by někde na recepci začal houkat alarm a zásahová jednotka by se ho neprodleně vydala odstranit. Nejlepší nás čeká v umývárně. Tak 40 stupňů vzduch, sprchy a 45ti stupňová společná lázeň. Postup je následující: omýt se sprchou (mýdlo a šampon tu samozřejmě je k dispozici) a následně jít relaxovat v lázni. Nádherný pocit. Už se těšíme na ty přirodní, nacházející se po celém Japonsku.

Jedno z rán jsem na umývárně objevil papír s šipkou. Přemýšlel jsem, co tím myslí, jestli je něco rozbité a zda to znamená, že se jít vedle do "Private Bath". Okamžitě mě spatřila dvojice uklízečů, požádali mě o prominutí, že zrovna uklízí, a jestli by mě nevadilo a byl bych tak hodný použít lázeň vedle, ochotně mi šli ukázat, jak tam rozsvítit, omluvili se, uklonili a poděkovali za pochopení. Příště už budu psát prostě: "Japonsko" J