Vážení posluchači, hlásíme se Vám na vlnách Japonska. Konečně pomalu začínám vyhrávat bitvu proti „jet-lagu“ (rozdíl časových zón máme +8 hodin), takže můžeme začít s naším vysíláním.
Právě se nacházíme v dřevěném ryokanu (hotelu tradičního japonského rodinného stylu) blízko centra Tokya, připravujíce se na noc. Aktuálním mým pocitem je únava, ale co se týče pocitů ze země, očekávání jsou naplněna. Japonci jsou vskutku tím zvláštním národem, který jsme všichni tak chtěli vidět. Nejsilnějším zážitkem včerejška byla bezesporu návštěva „Maid Café“, a to za velice zajímavých okolností (o nich si povíme níže). Vidět 40-leté Japonce v růžové místnosti, platících horentní sumy za hraní si infaltilních her s 16-letými školačkami za atmosféry servilních servírek stejného věku, všech navlečených do kostýmů francouzských služek, se na stupnici podivnosti umístilo rozhodně na předních příčkách. A to jsme tam byli s učitelkou střední školy. Která to vymyslela. Ale to začneme radši hezky od začátku. Po krátké pauze ve vysílání, jelikož musíme se pomalu jít vyspat na zítřejší cestu pár set kilometrů J
Žádné komentáře:
Okomentovat